Série: Medvídek Kubík a jeho dobrodružství

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Medvídek Kubík a brusle


Medvídek Kubík a brusle

Kubíka ještě zábly ruce ze včerejšího stavění sněhuláka a už mu na dveře chaloupky klepal Milky s pozvánkou na dnešní bruslení k rybníku.
„Pořádně se oblékni Kubíku, je mráz."
Kubík si 3x omotal šálu okolo krku, vzal si teplé rukavice a vyrazili.
Rybník, kam se Kubík v létě schoval i před rojem včel, byl jako sklo. Mráz na něm vykouzlil silnou vrstvu ledu a už na něm několik zvířátek s výskáním skotačilo. Všichni volali na Milkyho, který rád předváděl svoje bruslící umění. Málokdy se mu totiž podařilo zkoordinovat všechny pohyby tak, aby ladně bruslil, a tak předváděl něco mezi během na místě a kolotočem. Kubik se bořil do sněhu na břehu a smál se. Milky byl ve svém živlu.
„Kubíku pojď za námi." zvířátka Kubíka volala na rybník.
Kubík udělal pár kroků na okraj rybníku a nohou se dotkl ledu. Zimu zažíval poprvé, a tak byl velmi překvapený, jak led studil.
Sluníčko všechny chvilku pozorovalo a pak si nahlas kýchlo. Takovou sněhovou nadílku v květnu nepamatovalo.
Kubík udělal další krok, ale najednou mu to uklouzlo a celou vahou žuchnul na led. Nejdříve všichni s napětím čekali, jestli led pod jeho vahou nezačne praskat, a když se nic nedělo, všichni se rozesmáli.
Kubík se s velkou námahou vyškrábal na zpět na nohy, ale po dalším kroku opět ležel na zemi.
Milky se zvířátky se k němu doklouzali a navrhli, že se může o ně opřít. Žádné zvířátko však nebylo tak vysoké, aby se Kubík mohl o ně opřít. Po velké námaze ale zase stál na nohách.
Co teď?
Paní Lišková ke Kubíkovi dobruslila a začala mu radit.
„Zkus se trošku odrazit a držet rovnováhu Kubíku. Zkus to po mně. Podívej se.“
Paní Lišková se ladně odrazila nožkou, sklouzla se, a pak se odrazila druhou nožkou. Bruslení vypadalo tak krásně a jednoduše, povzdychl si Kubík.
Zkusí napodobit paní Liškovou a třeba mu to půjde také tak krásně jako jí.
A opravdu. Kubík se odrazil a sklouzl. Po pár metrech se zastavil a měl velkou radost, že nespadl. Odrazil se tedy druhou nohou a dojel o kousek dál. A tak to ještě chvilku zkoušel. Kubíkovi se bruslení tak zalíbilo, že ho zvířátka nemohla dostat z ledu. Pomalu se všichni rozcházeli domů do tepla, ale Kubík ještě nechtěl jít. Kdy se mu opět poštěstí, aby zažil sníh, led a bruslení?
Později odpoledne mu dělalo společnost už jen Sluníčko, kterému drkotaly zoubky zimou. Kubík stále přidával na rychlosti a za ním zběsile vlála jeho pletená šála.
„Kubíku, už bys měl jít domů, abys nenastydl. Nakonec budeš kýchat jako já, ", radilo mu Sluníčko.
Kubík tedy poslechl, ale ještě než se vydal domů, dvakrát rychle obkroužil celé jezírko. Bruslení mu bude moc chybět.

  • Velikost textu: 120