Série: Medvídek Kubík a jeho dobrodružství

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Medvídek Kubík a sport

Medvídek Kubík a sport

Byl krásný jarní den a medvídek Kubík se rozhodl, že si půjde trochu zasportovat. Po několika měsíčním lenošení a pozorování sněhu, který vždy napadl a hned zase za pár dní roztál, se cítil ztuhlý a nemotorný.
Otevřel skříň a začal hledat svojí oblíbenou teplákovou soupravu. Našel ji až ve spodním šuplíku. Do tepláků se oblékl bez problémů ale bundičku ne a ne dopnout. Podrbal se na oušku a okamžitě si vybavil tu spoustu hrníčků horké čokolády a úžasné koláče paní Liškové. Nevadí, mávl rukou, však se zase dostane do formy. A nejlépe bude, když si dá dnes pořádně do těla.

S velkou chutí a energií otevřel dveře chaloupky, zamával Sluníčku, které překvapeně hledělo na jeho sportovní oblečení, a rozhlédl se po krajině. V dálce se tyčil veliký dub, který by mohl být skvělým cílovým místem. Rozhodl se, že k němu poběží, tam si odpočine a pak zase poběží zpět.
Dvakrát se zhluboka nadechl a rozeběhl se. Bylo mu příjemně, tak přidal na rychlosti. Najednou ho začalo píchat v boku. Cíl byl ještě daleko a Kubík se nechtěl vzdát. I přes bolest pokračoval. Za chvilku už ale nemohl popadnout dech a za dalších pár vteřin úplně zastavil a svalil se na trávu. Zhluboka dýchal, a když zavřel oči, viděl se raději v postýlce.

Pak se posadil a rozhlédl se. Byl jen malý kousíček od chaloupky. To není možné! Vždyť běžel tak dlouho.
„Kubíkuuuu, co se ti stalo?"
„Milky, co tady děláš?" Medvídek s úsměvem přivítal svého kamaráda pejska Milkyho.
„Spíš mi řekni, co ty děláš? Vypadáš, jako bys běžel maraton."
Kubík se zatvářil bezradně.
„Chci se trošku dostat formy, tak jsem si naplánoval běžet k támhletomu dubu a zpět."
Milky vzdálenost okem poměřil.
„To je dost daleko. A kolik jsi uběhl?"
Kubík bradou ukázal k chaloupce.
„Cože?? Těch pár kroků?"
„Pálí mě v boku a nemůžu dýchat." Kubík se tvářil smutně, protože věděl, že z jeho plánu dnes doběhnout k dubu sešlo.
Milky Kubíka v trávě několikrát obešel a zapřemýšlel.
„Nemůžeš být hrrr, Kubíku, musíš na to jít postupně. Možná to dnes celé neuběhneš, ale pokud budeš trénovat a já ti pomůžu, určitě to brzy zvládneš."
„Ty mi pomůžeš?" Kubíkovi se okamžitě vrátila dobrá nálada.
„Ano a začneme hned. Zkusíme indiánský běh, víš co to je?"
Milky se dal do vysvětlování a tak se Kubík dozvěděl, že se při indiánském běhu kombinuje chůze a běh a postupně se přidává více běhu a ubírá chůze."
Ten den Kubík sice k dubu nedoběhl, ale dvakrát k němu došel.
K večeru se cítil velmi unavený a měl obrovskou chuť na něco sladkého. S Milkym si dali křupavý chlebík s máslem a medem a voňavé kakao a pak Milky pospíchal domů a Kubík se zachumlal do peřinky a v okamžiku usnul.

  • Velikost textu: 120