Série: Příběhy černého kocourka Mňauka

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Mňauk, Mína a klubíčko


Bylo chladné podzimní sobotní odpoledne a paní Málková seděla v křesle a pletla. Jehlice jí vesele cinkaly pod rukama a mezi nimi se táhla, jako růžová divoká řeka, měkkoučká šála, ke které ještě přibyde čepice s bambulkou. Hanička bude mít radost až se v neděli vrátí ze školy v přírodě, pomyslela si.

Mňauk s Mínou přiběhli ze zahrady, položili se na koberec u křesla a hřáli se. Přeci jen je studily tlapičky. Zatímco Mňauk v klidu usínal, Mína pozorovala klubíčko, které se pohupovalo ze strany na stranu, podle toho jak rychle paní Málková pletla. Růžová vlna byla protkána stříbrnými nitkami a ty se moc hezky leskly. Mína natáhla packu, aby klubko zatavila, ale místo toho se od ní odrazilo a odkutálelo se o kousek dál.
Mína zpozorněla. Přiběhla ke klubíčku a to se opět rozkutálelo. Co když si s ní chce hrát, napadlo ji. A tak za ním běhala, až ho chytla. Předníma nožkama ho pořádně držela, kousala do něj a zadníma ho zase odkopávala. Pak paní Málková za vlnu zatahala a klubíčko z jejích pacek poskočilo o kousek dál. Byla to taková zábava! K Míně se přidal i Mňauk, kterého její bojování probudilo. Teď byli na to divoké klubíčko dva.
Někdo zazvonil u dveří. Paní Málková se trochu protáhla v zádech a pak vstala. Rozpletenou šálu pečlivě položila i s jehlicemi na křeslo a na zemi přibylo další klubíčko, které měla do té doby v klíně a šla otevřít. Do obou kočiček vlétla bojovná nálada. Když si chtějí klubíčka hrát, tak proč ne! Kousali a honili je po celém pokoji, no prostě dali jim proto. Ani si nevšimli, že někde v dálce něco zacinkalo. Mňauk měl radost, že vítězí, protože se klubíčko zmenšovalo, ale neustával v boji. Naježil se a znovu skočil na klubko, ale neudržel rovnováhu tak spadl. Připravil se, že to zkusí znovu, ale v tom ho vylekala rána. Paní Málková spráskla ruce: „Co to tady děláte? Málem jste mi vypárali celou šálu!“. Klekla si na kolena, protáhla ruku pod křeslem a vytáhla klubíčko se zakousnutou Mínou, která se ho ale vůbec nechtěla pustit. Mňauk se dotčeně zvedl a odkráčel o kus dál, protože teď, když vyhrával, hra skončila. Paní Málková musela nadzvednout křeslo a stolek, aby si mohla omotaná klubíčka zase smotat. Pak si sedla do křesla a zjistila, že jí kočičky vypáraly 14 řad šály.
„Vy jste ale zlobidla,“, hubovala je paní Málková, „ Chtěla jsem vám také něco uplést, ale jak koukám, nic si nezasloužíte.“ Přísně se na ně zadívala a tentokrát si raději obě klubíčka nechala v klíně. Mňauk a Mína se zastyděli. Paní Málková byla tak hodná a oni ji přece nechtěli zlobit a přidělávat práci. Měli by se jí nějak omluvit. A Mína okamžitě věděla jak. Oba si lehli k jejím nohám a zahřívali je, aby jí nebyla zima tak dlouho, až usnuli. Když se probudili zjistili, že leží na dečce upletené z úplně stejných klubíček jako Haniččina nová šála, která ležela složená na křesle.

  • Velikost textu: 120