Série: Myšák Karlík a jeho příběhy

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Myšák Karlík a nebezpečný kocour Snížek

Myšák Karlík právě neohroženě balancoval na hraně kuchyňského stolu, když uslyšel, jak ho někdo volá.  A jéje, už mám zase průšvih, pomyslel si, protože viděl tatínkovu hlavu vykukovat zpoza dveří. Na nic nečekal, zachytil se ocáskem za násadu od koštěte, které tam někdo opřel a sklouzl se dolů. Bylo to tak úžasné, že by to nejraději hned zopakoval, ale tatínek myšák se mračil, a tak raději poslušně hopkal k němu.

„Karlíku, nejsme tady ani den, a ty už zase zlobíš. Vždyť ani nevíme, kolik v domě bydlí lidí a jestli tu nejsou nějaká zvířata! Co jsem ti vždycky říkal?“
„No že musím prozkoumat terén, a to jsem přesně dělal.“, dotčeně odpověděl Karlík.
„To ano, ale opatrně a nenápadně...Ještě se toho musíš hodně naučit.“, vzdychl tatínek a zatahal Karlíka za ouško. „ Pojď, půjdeme za maminkou a pak musíme zjistit, kam si tady schovávají jídlo.“

Karlík si slíbil, že se do kuchyně brzy tajně vrátí, ale zatím bude raději sekat latinu. Pozoroval tatínka,  jak se krade podél zdi zpět do skrýše a pomyslel si, že to s tou opatrností už opravdu přehání. Šel tedy pomalu za ním a začal si pískat. Tatínek se otočil a okamžitě ho okřikl. Karlík jen vzdychl, sklonil hlavu a pokračovat v chůzi. Udělal pár kroků a najednou měl pocit, že ho někdo pozoruje. Zdvihl tedy hlavu, ale nikoho neviděl. Rozhlédl se dokola  a nejdříve zahlédl stín mezi dveřmi do pokoje na druhé straně a pak se vynořila bílá chlupatá packa. A za ní hned druhá. Karlík se zastavil a vyděšeně se přitiskl ke zdi. Nad packami se tyčila obrovská, bílá, ještě chlupatější hlava a v předu zářily dva pořádné tesáky. Karlík se přitiskl ke zdi a snažil se ani nemrknout. Chtěl tatínka varovat, ale z pusy mu nevyšel ani hlásek. Tatínka myšáka však zastavilo hrozivé ticho, které se najednou všude rozhostilo. Otočil se, aby zjistil, co ten Karlík zase vyvádí a ...ztuhl strachy.
„Nehýbej se, Karlíkuuuu.“, pokoušel se ho tichým hlasem varovat.
„To ani nejde.“, odpověděl Karlík a snažil se přitom nehýbat ústy.
„Cože? Ne ro zu mím ti.“, hláskoval tatínek.
„Nemů...“, Karlík to ani nedopověděl, protože bílá hora chlupů udělala další krok k němu. 

Karlík honem vymýšlel plány útěku, ale žádný se nezdál vhodný. Byl uprostřed chodby, takže daleko od všech možných cílů. Co teď?
Kočka udělala další kroky k němu a zvedla packu. Karlík radši zavřel oči,  aby neviděl, jak otvírá tlamu. Tatínek myšák hledal pohledem něco, čím by mohl odvrátit pozornost kočky a odtáhnout Karlíka, ale nic nenašel.
Najednou se ale rozlétly hlavní dveře, do chodby vběhly dvě děti a vrhly se ke kočce.
„Snížkuuuu, pojď si hrát.“
Snížek nechal Karlíka Karlíkem, dvakrát si odfrknul, jako kdyby se připravoval ke startu, a pak vyrazil po chodbě do prvního otevřeného pokoje, kam se schoval pod sedačku.

Tatínek myšák vzal Karlíka za ruku a honem se pospíchali schovat do skrýše, kde jim maminka hned vynadala, že jdou pozdě k obědu. U stolu pak tatínek vyprávěl o Snížkovi, ale o tom, v jakém nebezpečí byl Karlík, raději pomlčel. A malý Karlík? Ten byl zbytek dne ten úplně nejhodnější myšák na světě.

 

  • Velikost textu: 120