Série: Myšák Karlík a jeho příběhy

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Myšák Karlík hlídá brášku


Bylo krásné podzimní odpoledne a myšák Karlík přemýšlel o tom, že si půjde hrát na zahradu. Už si představoval, jak objevuje tajemná místa, když v tom uslyšel maminku:
„Potřebuju tady pořádně uklidit. Co kdybys Karlíku vzal Pipíska ven a odpoledne ho pohlídal?“
Karlík se zatvářil otráveně.
„A musím?“
„Musíš, je to tvůj bráška. Jsi starší, tak bys mi měl trochu pomáhat.“, řekla rozhodně maminka.
„No dobrá, tak pojď Pipis.“, vzdychl Karlík a zvedl brášku ze země, kde si z kostiček stavěl hrad.
Nebyl by to ale Karlík, kdyby mu hlavě nezrál plán. Napadlo ho, že by mohl Pipíska dát na zahradě do nějaké ohrádky, ze které by neutekl, a tak by měl Karlík celé odpoledne pro sebe. Radostí až poskočil, protože tenhle plán se mu opravdu povedl.
Na zahradě příjemně svítilo sluníčko a slabý vítr si pohrával se stébly trávy. Malý Pipísek poskakoval za Karlíkem a na každém stébélku se maličko zhoupl. Pak vždy bezpečně dopadl na zem a radostí zatleskal. Karlík už zapomněl, jak hravý byl jako malý, a tak nemohl pochopit, že to Pipíska baví, dělat to pořád dokola. Když došli ke staré stodole, začal se Karlík rozhlížet po nějaké ohrádce. Tu sice nenašel, ale zato objevil  vyhloubenou díru v hlíně. Byla dost hluboká i na Karlíka a tak si byl jistý, že mu z ní bráška neuteče.
„Mám pro tebe důležitý úkol Pipísku. Musíš vlézt do téhle díry a být úplně potichu. Já půjdu na průzkum, a pak se pro tebe vrátím, ano?“
Pipísek byl rád, že si s ním velký bráška hraje, a tak se chytil jeho nabídnutého ocásku a začal se spouštět dolů. Karlíkův ocásek byl ale příliš krátký, takže se Pipísek do díry spíš skutálel. Karlík na něj mrknul, jestli je v pořádku, a když viděl, že se na dně smíchy zahrabává do hlíny, spokojeně odešel. Celé odpoledne prolézal stodolu a hledal zapomenuté poklady a na Pipíska si ani nevzpomněl. Pak mu ale začalo škrundat v bříšku a  on zjistil, že má hlad.  Rozeběhl se domů a až u dveří si uvědomil, že je bez brášky. Pelášil zpátky ke stodole. Už se dost setmělo, takže na dně díry nic neviděl.
„Pipis, jsi tam?“
Ticho
„Pipísku, už musíme na večeři. Přišel jsem pro tebe.“
Žádná odpověď.
Karlík dostal strach, že Pipísek v díře usnul. Rozhlížel se okolo sebe a vymýšlel, co by mohl použít jako lano, aby sešplhal na dno. Jediné, co mohl použít, bylo silné stéblo trávy, které z trsu vyrůstalo kus od díry. Během sestupu se ale  stéblo odtrhlo a Karlík se skutálel na dno stejně, jako před tím jeho malý bráška.  Když se očistil od hlíny a promnul si oči, zjistil, že je v díře sám. Kde je Pipísek??!! Strachy se nemohl ani nadechnout. Co když se mu něco stalo? Jak to vysvětlí? To mu rodiče nikdy neodpustí.  Honem se začal škrábat ven, aby mohl jít brášku hledat. Najednou se ale nad jeho hlavou úplně setmělo. Karlík se bojácně přikrčil. Když vzhlédl, uviděl obrovskou hlavu kocoura Snížka, který na něho už zase cenil zuby.„Kampak, kampak?“
„Hrajem si s bráchou na zahradě. Ale co ty tady Sněhu? Neměl by ses česat nebo brousit drápky, nebo tak něco?“ Karlík se snažil dělat, jakoby nic.
„Hrajete si s bráchou, jo. Hmm... Zajímavé. A kde ho máš?“, posměšně pronesl Snížek.
„Teď je ve stodole....Určitě.“ No tak nezdržuj mě, pomyslel si Karlík a vylezl až nahoru.
„Ve stodole...no jak myslíš. Tak mi potom teda vysvětli, co je tohle.“ Snížek se mu natočil bokem tak, aby viděl, jak Pipísek sedí pohodlně na kocourovi a z dlouhých chlupů mu zaplétá něco, co už asi nikdo nerozčeše. Když ale uviděl Karlíka, skočil mu do náruče. Karlík si opravdu oddechl a slíbil si, že bude na brášku už vždycky dávat pozor.
„A příště ho odnesu přes plot!“, zamručel Snížek a důležitě odkráčel.

Oba myšáci pospíchali domů a Pipísek vyprávěl, jak ho Snížek vytáhl z díry a hlídal ho celé odpoledne. Karlík pak před spaním přemýšlel o tom, že kocour možná nebude tak přísný, jak vypadá.

  • Velikost textu: 120