Série: Příběhy malého opičáka Nika

Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Opičák Niko si nerad čistí zoubky

Opičák Niko si nerad čistí zoubky

Niko si pochutnával na banánovém koláči, který maminka přinesla na stůl po večeři a při tom upíjel z hrníčku sladké banánové mléko. Moc rád mlsal, ale pak si nerad čistil před spaním zoubky. Maminka mu každý večer přišla dát pusu na dobrou noc a vždy se ho nezapomněla zeptat, jestli má vyčištěné zoubky.

Nejednou ho vedla zpátky do koupelny a se smíchem sledovala, jak mu pěna z pusinky odkapává na noční kabátek. Pak ho odvedla zpět do postýlky a vyprávěla mu příběhy o opičkách z jiného klanu, které si nikdy nečistily zoubky a pak měly velké bolesti, že nakonec nemohly jíst vůbec žádné banány. Něco takového si Niko snad ani neuměl představit. A tak chvíli sekal dobrotu. Maminka, ale vždy zjistila, jaká je pravda, když zkontrolovala, jestli je kartáček suchý nebo mokrý. Niko byl však tak vynalézavý, že pustil vodu, namočil kartáček a pak ho vrátil zas na místo.

Maminka už nevěděla, co si s ním počít, a tak se vydala pro radu ke stařešinovi Lazarusovi. Ten ji vyslechl, usmál se na ni a řekl: „ Zítra odpoledne toho nezbedu přiveď. Budu tady mít malou návštěvu, a tak se to báječně hodí.“ Maminka poděkovala a odešla. Další den odpoledne maminka vzala Nika za ruku a šli společně na návštěvu. Niko celou cestu poskakoval, protože se nesmírně těšil. Už několikrát byl pozván ke stařešinovi na návštěvu a vždy to byl velký zážitek. Ochutnávalo se jídlo a sladkosti z různých koutů země a vyprávěli se napínavé příběhy.

Maminka ještě stihla připomenout Nikovi, aby se choval jako slušně vychovaná opička, a pak už se za ním zavřely dveře z banánových listů. Niko si sedl ke dlouhému stolu plnému talířků s dobrotami, který byl lemován mnoha opičkami, ale ty vůbec neznal. Lazarus Nikovi vysvětlil, že opičky jsou z jiného kmene a proto mluví jiným jazykem, a také jinak vypadají. Byly tříbarevné a velmi střapaté. Jedna přes druhou mluvily a něco vyprávěly. Lazarus se usmíval a vše trpělivě překládal. Pak vstal, přinesl na stůl mísu plnou nějakých sušenek, a také malé mističky s něčím, co připomínalo krém. Každému dal jednu. Niko si vzal ze stolu lžičku a nabral si trochu krému. Báječně to vonělo, a tak si ani nevšiml, že ho Lazarus po očku pozoruje. Chutnalo to úžasně.

Najednou však Niko zbledl. Pusinka ho pálila jako čert, zoubky trnuly, ale ostatní jedly a povídaly si dál jakoby nic. Lazarus se pro sebe usmál a vyčkával. Niko si k němu přisedl a plačtivě si stěžoval. Stařešina se zamračil, podal mu šťávu z banánů a odpověděl: „ Tohle vypij chlapče a přestane to.“ Niko vypil jedním douškem obsah sklenice a zeptal se co že to pálilo. „ Niko, to není dobré. Jen zoubky, o které se nepečuje, a které jsou velmi zkažené, bolí z čokobanánového krému. Copak ty si je nečistíš? Asi si promluvím s tvojí maminkou, aby na to dbala…Ehm..Pokud se dá ještě něco dělat.“ Niko rychle zakroutil hlavičkou na protest a řekl, že to mamince řekne sám. Udělal by všechno jen, aby se to ona nedozvěděla. Stařešina pokývl a zamával Nikovi na cestu. Niko pelášil domů a zamířil okamžitě do koupelny. Tam si naložil vrchovatě pasty na kartáček a poctivě si drhnul každý zoubek. Lazarus byl velmi spokojen. Niko se sice nikdy nedozvěděl, že to, co pálilo, byla jen trocha hřebíčkového koření, která však splnila svůj účel. Od té doby si malý Niko čistil zoubky po každém jídle a nabádal k tomu také své sourozence a kamarády.

  • Velikost textu: 120