Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Sultán mého srdce 4

Sultán mého srdce 4

Díky tomu, že otci pomáhala s přepisováním náboženských knih, uměla nejen psát ale také několik jazyků i s dialekty. Právě v této chvíli by však raději nerozuměla. Pomalu jí docházelo, že putují k moři, a že se už asi příležitost k útěku nenaskytne. Naděje, která jí držela nad vodou a tříbila její smysly, se pomalu vytrácela. Nahrazovalo ji zoufalství a náhlá apatie ke svému osudu a nejbližší budoucnosti. Má zemřít? Ptala se sama sebe. Měla by svého únosce vyprovokovat k tomu, aby ji zabil? Má za každou cenu bojovat o holý život? Škubnutí za provaz ji přimělo zrychlit krok. Po dalších hodinách putování se začal ozývat se zadních řad pláč a také prosby. I ona sama už měla toho všeho dost. Škubla provazem i za cenu toho, že bude potrestaná, a když se zjizvený únosce otočil, křikla: „Vodu! Chci pít!“ Pobaveně se zastavil a hvízdnul. Na jeho povel přijel na koni další ze zjizvených Tatarů, který vypadal, jako by měl dvě tváře a podal mu vak z vodou. Alexandra se vítězoslavně usmála. On se před ní důkladně napil a stále ji pozoroval. Bezděčně si olízla vysušené rty a těšila se až ucítí tu lahodnou, chladnou tekutinu putující do jejích útrob. Únosce ale rukou zvážil obsah vaku a pak jí ho vychrstl do tváře. Rozchechtal se, vak zahodil a vší silou škubnul s provazem až téměř upadla. Počkal, až se narovná a opět přidal do kroku. Alexandře začínala být zima, protože jí voda kapala z vlasů, tekla po obličeji a zatékala za kožich až na kůži. Kapky ji lechtaly na tváři a ona ani neměla volnou ruku, aby je mohla setřít. Cítila, že se brzy rozpláče, ale zakázala si to. Takovou radost mu neudělá.   

................................................

Slunce se pomalu schovávalo za hlavní kopuli paláce v Manise, kde stále panoval čilý ruch. Gulfem hatun seděla na damaškovém polštáři s malým Muradem v náručí a ze všech sil se snažila usmívat. Měla přece svého vysněného syna, bohatě zařízené komnaty, krásné šaty a šperky a několik otrokyň, které se o ni neúnavně staraly. Co na tom, že ji k sobě už šehzáde Sulejman nevolá. Vždyť ji pravidelně navštěvuje, aby se podíval na chlapce, zajímá se o to, jak se jí daří a občas spolu i povečeří. Jeho favoritkou je ale stále Mahidevran, která si své postavení náležitě užívá. Pokaždé, když jde k princi na halvet, celý harém o tom ví. Hodiny před tím se nese její smích z hammámu a téměř každé ráno po té, ji zdobí nějaký nový šperk, který nezapomene předvést. Gulfem potichu vzdychla. Nechtěla závidět, nechtěla cítit zlobu a smutek, ale dnes...jen pro dnešek se neubránila.  Toužila být žádoucí, toužila se krášlit a vidět v jeho očích ten žár, který v něm vzbuzuje Mahidevran. Poštěstí se jí to někdy? Naklonila se nad růžovoučkou tvář svého syna. Kdoví, co přinesou budoucí roky. Třeba drží v ruce příštího osmanského sultána a to je víc, než v co kdy mohla doufat.

.........................................

Nechtěla se ptát, aby nevypadala, že má snad zájem žít, ale už z dálky k jejich skupině doléhal čilý ruch. Zvuky bubínků se mísily s křikem dětí, úpění porážených zvířat přehlušovalo ržání bičovaných koní a občas byl slyšet i srdcervoucí pláč. S každým krokem blíže se krajina měnila před očima. Pláně pokryté jinovatkou střídaly polorozpadlé domy a ulice plné odpadků, kde vedle hromady vnitřností prodávali čerstvý chléb a ovoce. Kaffa měla pověst jednoho z nejšpinavějších měst, kde se v tmavých uličkách zaplétaly osudy těch, kteří ho navštívili. Trhy s otroky, které probíhaly téměř neustále, přilákaly zástupy obchodníků snažících se najít něco, co by stálo za to koupit, nebo prodat dál za vysokou cenu. Alexandra zbledla, protože být prodána bylo ještě horší než smrt. Utěšovala se tím, že si ji možná nikdo nekoupí, ale pak je všechny nahnali do polorozpadlé stáje a začali přepočítávat. Vzrůstající zoufalství se z ostatních unesených žen přesunulo i na ni, a přesto, že byla promrzlá na kost a polomrtvá hlady, nemínila se podvolit.

VYSVĚTLIVKY:

ŠEHZÁDE -  dědic trůnu
HAMMAM - lázně
HALVET - strávit noc s někým z dynastie

  • Velikost textu: 120