Zaregistrujte se a za předplatné jen 69 korun měsíčně se dostanete ke všem pohádkám, příběhům a kapitolám románů na pokračování na houseofstories.cz. Budete moci pouštět svým dětem veškeré audiopohádky, když zrovna nebudete mít večer čas jim číst. Dále zde najdete i pohádky napsané a načtené v angličtině, které pomohou vám i dětem se v jazyce lépe orientovat.

Registrovat se

Sultán mého srdce 3

Sultán mého srdce 3

Ze soukromé komnaty šehzáde Sulejmana v Manise se ozýval veselý smích, jenž patřil jeho oblíbené konkubíně Mahidevran. Snažila se ho všemožně rozptýlit a její dlouhé tmavé kadeře ho šimraly na hrudi. V přítmí pokoje ozářeného línými plameny svíček do dáli svítila její bledá sametová pleť. Sulejman ležel pohodlně natažený na lůžku a přemýšlel.
„Kdepak se toulá vaše mysl, můj pane?“ Drobnou výtku doprovodila polibkem na jeho spánek a ničím nerušeným výhledem na její pevné polonahé tělo.
„Mahidevran, vrať se za Mustafou, ať neusíná sám. Budu ještě pracovat.“
Oblíbenkyně se zatvářila dotčeně, protože ji propustil bez vysvětlení. Pak ale poslechla, oblékla si temně modrý kaftan a váhavě vyšla z komnaty, kde už na ni čekaly její otrokyně, aby ji odvedly.
Sulejman vstal z lůžka, posadil se za stůl a ze skrýše vytáhl matčin dopis, který přišel z korunního města. Otec, velký sultán Selim, přezdívaný Hrozný se připravoval na další tažení. Matka Sulejmana nabádala k poslušnosti, ale také k velké ostražitosti. Sultán Selim míval poslední dobou výbuchy vzteku, které vedly k ještě větší krutosti. Po nich však následovaly chvíle, kdy se mu bolestí zkřivil obličej. Přibýval na váze a otékal mu obličej. Podle matky se čas sultána na zemi naplňoval a Sulejman se měl pomalu připravovat na poslání svého života, pro něž byl zrozen.

Sulejman vzdychl a rozhlédl se po komnatě. Vrýval si každičký detail do své mysli, protože i on sám cítil, že se bude muset s Manisou brzy rozloučit. Najednou ho pochyby úplně pohltily a on v náhlém popudu se jim ubránit vyskočil od stolu. Zhluboka dýchal a snažil se uklidnit své rozbouřené srdce. Udělalo se mu trochu lépe, až za okamžik, kdy se v předklonu oběma rukama opřel o těžký stůl. Jakým by chtěl být sultánem? Nad touto otázkou přemítal už od toho dne, kdy rukou otce zemřel poslední z bratrů a bylo jasné, že budoucím sultánem se stane právě on sám. Selima se sice každý bál, ale respekt si od svého lidu ani od janičářů nezískal. A Sulejman takový nechtěl být. Sám trpěl otcovou krutostí, a proto toužil být moudrým a milovaným, zároveň však věděl, že šíření víry a boj proti bezvěrcům je povinností každého sultána, nicméně utrácet životy janičářů v bezcenných bojích nechtěl. Zvládne však ten tlak, kdy se oči celé říše upnou k němu? Dokáže spravedlivě rozhodovat a mít vždy na zřeteli hlavně zájmy říše? Dá se na tento úkol ještě lépe a důkladněji připravit, než se už stalo? Mávnutím ruky zaplašil nutkání zavolat svou oblíbenkyni zpět, aby v její náruči zklidnil svou zmučenou mysl a zapomněl na vlnu zodpovědnosti a strachu, která se mu usadila v žaludku. Dnes ho nemohl uklidnit ani lesk drahokamů, díky kterým se učil trpělivosti. Opracovat kámen tak, aby zazářil ve své celé kráse vyžadovalo hodiny trpělivé práce a sebekázně. Šperky, které tvořil, byly pověstné svou krásou a precizností zpracování. Nejeden klenotník z Konstantinopole by Sulejmanovi záviděl nejen talent, ale i ostrost jeho dlátek.
Sulejman znovu vzdychl a přešel k nízkému taburetu, vykládanému opracovaným tyrkysem, na kterém byly vybrané lahůdky, sloužící pro občerstvení po chvílích vášně. Zrak mu padl na vychlazený šerbet, který hltal plnými doušky. Pak se posadil na lůžko a zaposlouchal se do ticha, které narušovalo jen tiché zurčení vody v malých kašnách umístěných u obloukových oken.

Tataři měli naspěch, protože putovali velkou část noci a na cestě se spojili s dalším oddílem, který vyraboval sousední vesnici. Alexandra ztrácela odhodlání a začínala si zoufat. Jediné, čím se utěšovala, byla další skupina žen, kterou s sebou nový oddíl přivlekl. Buď se jí podaří dívky spojit a hromadně utečou, nebo alespoň unikne sama a než si někdo mezi tolika ženami jejího zmizení všimne, získá tím velký časový náskok. Vracet se kvůli ní samotné nebudou a ona alespoň zjistí, co se stalo s její rodinou a Leem. Zadoufala, že stále je, kam se vracet, že celá vesnice nelehla popelem. Její únosce ji před mnoha hodinami postavil na zem, svázal jí ruce před tělem a druhý konec provazu si uvázal za opasek. Čas od času za něj zatahal, čímž si od Alexandry vysloužil zlostné zasyknutí. Alexandra byla hladová a unavená a toužila se na chvilku posadit do trávy.
„Když už tohle utrpení skončí!“, zakřičela do temné noci. Únosce se zastavil a s hrozivým úšklebkem na zjizvené tváři odvětil: „Teprve začíná, připrav se na to!“

SULTÁN MÉHO SRDCE - 4. DÍL ROMÁNU

 

  • Velikost textu: 120